Jean–François de Galaup, známý jako hrabě de La Pérouse, měl být trumfem francouzského krále Ludvíka XVI. v průzkumu Tichého oceánu a zároveň jakýmsi protipólem Jamese Cooka. Krutý osud ale nehrál do not ani jednomu z těchto námořníků. Zatímco Cook zemřel v roce 1799 během potyčky na Havaji, smrt La Perousé byla dlouhá staletí obestřena tajemstvím.
Hledání severního průlivu do Atlantského oceánu
Vše začalo slibně. Ludvík XVI. vyslal v roce 1785 na výpravu kolem světa dvě lodě Boussole a Astrolabe, jímž velel zkušený důstojník La Pérouse. Jejich hlavním úkolem byl průzkum rozlehlého Tichého oceánu a především objevení severního průlivu do Atlantského oceánu.
První roky probíhalo vše podle plánu. Expedice obeplula Ohňovou zemi, zakotvila na Velikonočním ostrově, obeplula pobřeží Kalifornie a poté pokračovala v mapování Havajských ostrovů (tehdy Sandwichových), které započal James Cook a následně zamířila na sever. Zde výprava křižovala ledové vody kolem Kamčatky a Kurilských ostrovů, obeplula Sachalin, ale vytouženou severní cestu se objevit nepodařilo.
[irp posts=“20980″ name=“První Čech na severním pólu. Kvůli havárii vzducholodi živořil na ledovci desítky dnů“]
Následovaly dlouhé měsíce cesty na jih, kterou poznamenaly patálie s domorodci na ostrově Samoa, kde přišlo o život 12 námořníků a 20 jich bylo zraněno. V roce 1788 lodě dorazily do Austrálie, a to byl také poslední kontakt výpravy s civilizací. Poté posádka odplula na sever.
Pátrání po zmizelé expedici
V roce 1791 se po stopách La Pérouse vydala expedice, kterou vedl admirál Antoine Bruny d’Entrecasteaux. Výprava hledala trosečníky na různých ostrovech, ale marně. Až v květnu 1793 uviděl d’Entrecasteaux kouřové signály na ostrově Vanikoro (dnes součást Šalamounových ostrovů), nicméně kvůli nebezpečným útesům nemohl přistát. Admirál o dva měsíce později zemřel a na Vanikoro se další výzkumná výprava vydala až v roce 1826. Na ostrově byly objeveny předměty, které evidentně náležely výpravě de La Pérouse. To se později potvrdilo, když se u ostrova našly vraky obou lodí. Nad osudem posádky ale stále visel otazník.
Stal se La Pérouse obětí kanibalů?
O tom, jak hrůzné byly poslední dny výpravy vedené hrabětem La Pérousem, přinesla svědectví francouzská expedice až v roce 2005. Průzkum vod v okolí ostrova potvrdil, že obě plavidla na ostrově Vanikoro skutečně ztroskotala, a to během bouře. Boussole narazila na útes a všichni námořníci během havárie s největší pravděpodobností zahynuli.
[irp posts=“28203″ name=“Vikingové nebo Kolumbus? Ve skutečnosti neobjevil Ameriku ani jeden z nich“]
Druhá loď Astrolabe zřejmě ztroskotala nedaleko břehu a někteří její členové tak mohli přežít. Dokazují to nálezy na ostrově. Mezi domorodými obyvateli však dodnes koluje legenda o asi padesátce námořníků, kteří na ostrov vstoupili za bouře, většina z nich ale byla snědena. Údajně i někdo odplul na provizorním voru, avšak jeho šance na přežití byla minimální.
Skutečnost, jak dlouhou paměť mají lidová vyprávění domorodých národů v Pacifiku, je všeobecně známá. Místní folklor dokáže přežívat v ústním podání i stovky let. Dokazují to vyprávění o vlnách tsunami, i o tom, co jim předcházelo. Proto dnes domorodci na ostrovech přesně vědí, že vlna přijde, aniž by ji kdykoliv předtím zažili. Taková paměť zde funguje vcelku spolehlivě a s největší pravděpodobností tak popisuje tragický konec slavné výpravy La Pérouse.
Galerie:
