Aniž by si to většina místních uvědomovala, plzeňské náměstí Republiky je na středoevropské poměry nebývale rozlehlým prostorem, kterému dominuje gotická katedrála sv. Bartoloměje s rekordní výškou věže 102,26 m. V poslední dekádě bylo ale nejvíce pozornosti věnováno zlatým kašnám, které byly ve třech rozích náměstí postaveny před deseti lety.
Pohled do dávné historie
Historie kašen na náměstí v srdci Plzně je ale mnohem delší. V hluboké minulosti stála kašna v každém jeho rohu. Byla to místa setkávání a z architektonické stránky jasně vymezovala prostor obrovského náměstí.
První kašna vznikla neznámo kdy v severovýchodním rohu náměstí. Ta byla v roce 1566 nahrazena novou kašnou a jejím autorem byl italský stavitel Giovanni de Statia. V průběhu 17. století byla doplněna o sochu rytíře Žumbery. V 18. století byly postaveny další tři kašny, tentokrát dřevěné a náměstí tak mělo v každém rohu jeden zdroj pitné vody. K jejich přestavbě na kamenné došlo v letech 1832 – 1852. Jedna kašna dokonce stála vedle morového sloupu, kde dnes chybí. Život kamenných kašen ale nebyl dlouhý. Z důvodu stavby nového vodovodu rozhodlo město v roce 1891 o jejich zbourání, a tak na více než stovku let tři rohy náměstí osiřely.
[irp posts=“4821″ name=“Klenot města: Katedrála svatého Bartoloměje v Plzni“]
Moderní pojetí
Nápad vrátit kašny na náměstí Republiky vznikl mnohem dříve než v roce 2010. Již v roce 2004 vypsalo město architektonickou soutěž, které se zúčastnily na čtyři desítky týmů či jednotlivců. Vybrán byl návrh architekta Ondřeje Císlera. Ten zvolil tři významné motivy z velkého heraldického znaku – velblouda, anděla a chrtici a zhmotnil je do podoby zlatých chrličů vody, která dopadá do velkých nádob z černé žuly. Kašny tak barevně ladí s morovým sloupem v rohu náměstí u Solní a Dominikánské ulice.
Jenže moderní architektura často vzbouzí vlnu nevole, obzvláště, když jde o historické jádro města. V případě kašen bylo na jejich pozlacení použito 720 gramů zlata. Plzeňská veřejnost se v podstatě rozdělila na dva tábory. Jedna skupina kašny i jejich pojetí vítala, zatímco druhá se neostýchala ostré kritiky. A jak už to bývá, více byli slyšet odpůrci, přestože odborná veřejnost přijala vítězný návrh velice kladně.
[irp posts=“24579″ name=“Plzeňský andělíček Vošahlík nasadil roušku“]
Kritici byli slyšet již v době, kdy podoba kašen začala kolovat po internetu nebo v novinách. Když se pak v rozích náměstí objevily jejich dřevěné makety, diskuze mezi příznivci a odpůrci ještě zesílila, zvláště na sociálních sítích, které v době jejich vzniku byly zcela novým fenoménem. K odhalení kašen došlo 29. července 2010 a bohužel již po několika dnech se na kašnách objevily hanlivé nápisy. Ostatně vyrývání nápisů na pozlacené chrliče bylo v prvních letech jejich existence častým úkazem.
Dnes už nejsou Velbloud, Anděl a Chrtice tématem nekonečných diskuzí, kde si jejich odpůrci a příznivci vyměňují názory, ale pokud se kteréhokoliv Plzeňáka na kašny zeptáte, vždy na ně bude mít jasný názor, buďto je miluje nebo nesnáší. A tak to bude asi ještě hodně dlouho.
Galerie:
