Podle odhadů ornitologů v Česku každoročně zahyne přibližně milion ptáků kvůli nárazu do skleněných ploch. Aby se podařilo vytipovat riziková místa, probíhá v těchto dnech osvětová akce s názvem Týden skleněného zabijáka. Během ní můžete až do 29. září nahlašovat, kde ptáci často narážejí do skel. Nejčastěji jde o zrcadlící fasády obchodních center, moderní výškové budovy, průhledné chodby spojující budovy, nebo prosklené stěny zastávek. Data z této akce pomohou České společnosti ornitologické (ČSO) získat přesnější informace, které poslouží při jednání s vlastníky nebezpečných objektů.
Náraz do skla patří k nejčastějších příčinám úmrtí ptáků. Odhady odborníků hovoří o milionu ptáků v Česku a jedné až dvou miliardách ptáků na celém světě, kteří každoročně zahynou po nárazu do skleněné plochy.
„I přesto, že se jedná již o několikátou celorepublikovou akci tohoto druhu, a i my na tuto problematiku v našem regionu již přes 30 let neustále upozorňujeme, stále se nám nedaří tuto příčinu masivního, ilegálního a veřejného zabíjení ptáků s tichým souhlasem všech dostatečně dostat do podvědomí široké veřejnosti, společnosti, některých samospráv měst či obcí a jejich stavebních úřadů,“ upozorňuje Karel Makoň z plzeňské záchranné stanice.
[irp posts=“40835″ name=“Nová podoba Chlumu byla představena veřejnosti“]
Skleněné plochy, ať už průhledné nebo zrcadlící, představují pro ptáky značné nebezpečí. Riziko je obzvláště vysoké, pokud jsou tyto plochy umístěny v oblastech se spoustou zeleně, jako jsou parky, lesy nebo řeky, kde se ptáci často pohybují. V poslední době tak nebezpečí přinášejí i oblíbené zážitkové tiny housy (tzv. glamping), často s prosklenými stěnami a umístěné přímo v přírodě. Tyto domky se mohou stát nebezpečnými pastmi pro ptáky, kteří skleněné plochy nedokáží rozlišit od okolní krajiny. Letící zvířata se pohybují velmi rychle a na rozdíl od lidí mají oči po stranách hlavy, což jim znesnadňuje vnímat překážky před sebou. Průhledné sklo, například na zastávkách nebo protihlukových stěnách a zrcadlící fasády budov, které odrážejí oblohu a zeleň, jsou pro ně téměř neviditelné.
„Problém ale není tolik viditelný. Zatímco mrtvé ptáky na silnicích nebo pod vysokým napětím vidíme často, opeřence, kteří zahynou po nárazu do skleněné plochy, úklidové čety velmi rychle odstraní. Jde o neviditelný, ale velký problém,“ zdůrazňuje Lukáš Viktora, který se v ČSO zabývá ochranou ptáků ve městech.
Problematická místa můžete vkládat přímo do ornitologické databáze Avif na adrese birds.cz. „Nebojte se poslat i plochy, u kterých jste našli uhynulého či poraněného opeřence mimo vyhlášené datum,“ vybízí Makoň a upozorňuje na problematická místa v Plzni a okolí. „Já za náš spolek určitě nejen do databáze, ale i místní samosprávě a správcům majetku opět pošlu doposud nezabezpečenou vlakovou zastávku Plzeň – Slovany, na kterou jsme upozorňovali již v květnu roku 2022.“
Problematické jsou ale podle ochránců přírody problematické i další zastávky třeba v Třemošné u Plzně nebo na Roudné. Přitom zabezpečit skleněné plochy je poměrně jednoduché.„Jednotlivé siluety dravců jsou nefunkční. Nepředstavují pro ptáky reálnou hrozbu a jsou jen pevnými objekty, kolem kterých se ptáci snaží proletět. Ze všeho nejdůležitější je zajistit, aby ptáci měli možnost včas si prosklených ploch všimnout a bezpečně se jim vyhnout. K tomu slouží například barvy na sklo, samolepící fólie nebo samolepky s nejrůznějších tvarů, barev i motivů – klidně i dravců, ale musí být maximálně 10 cm od sebe a z vnější strany, jinak by v případě zrcadlení nebyly vidět,“ zdůrazňuje Viktora.
